Amur bílý

Ctenopharyngodon idella (Valenciennes, 1844)

Amur bílý je jedním z druhů asijských kaprovitých ryb, které byly, díky výborným výsledkům dosaženým při jejich rybničním chovu, vysazeny v mnoha částech světa včetně Evropy a naší republiky. Vyskytuje se ale i v Africe (Egypt, Súdán) a na americkém kontinentu (USA).

Původně se vyskytoval od povodí Amuru na východě Ruska až do Číny, kde směrem na jih zasahoval jeho výskyt až ke Kantonu (Kuang - čou).

Jednalo se převážně o říční druh obývající toky velkých nížinných řek a jejich ramena. Protože mu ale nedělá potíže ani pobyt ve stojaté vodě, rychle se dostal i do rybničních chovů, kde je ceněna zejména jeho schopnost živit se hrubým vodním rostlinstvem.

Když se po 2. světové válce zvažovalo, jakými cestami zvýšit produkci našich kaprových rybníků, byly převzaty zkušenosti z východu a dovezeny některé druhy, které kaprovi výrazně nekonkurují a využívají další potravní zdroje. Byl to amur jako druh živící se hrubší vegetací, tolstolobik bílý využívající bohaté zásoby planktonních řas a tolstolobec pestrý živící se spíše živočišným planktonem. Jmenované druhy se vcelku osvědčily a zabydlely se natrvalo nejen v produkčních vodách, ale našly si cestu i do sportovních revírů. K nám byl amur poprvé dovezen SSSR v roce 1961 do rybníků na Třeboňsku. Další dovozy se uskutečnily v letech 1964 a 65.

Do sportovních revírů byl poprvé vysazen v roce 1972. Ukázalo se, že naše klima amuři sice snášejí, ale nejsou u nás schopni přirozeného výtěru a na volných vodách v chladnějších částech státu mají poměrně velké ztráty při přezimování. Také růst je pomalejší než ve státech se subtropickým klimatem. Lépe dopadla aklimatizace v teplejších oblastech a zejména na jižní Moravě se amurům celkem daří. Z našich druhů je amurovi nejpříbuznější perlín a to nejen systematicky, ale i způsobem obživy. I perlín se živí v mládí planktonem a v dospělosti hlavně rostlinstvem. Vzhledově se ale oba druhy výrazně odlišují.

Kromě amura bílého žije v Číně ještě amur černý (Mylopharyngodon piceus). Protože není s amurem bílým blízce příbuzný a vývojově má blíže k ploticím, používá se pro něj nověji české jméno amurovec černý. Tvarem těla se amurovi bílému do značné míry podobá, dorůstá i přibližně stejných rozměrů a co do zbarvení je tmavší, jak už napovídá jeho jméno. Byl k nám rovněž dovezen (naposledy v roce 2000) a experimentovalo se s jeho chovem. Protože jsou ale významnou složkou jeho potravy měkkýši, nepředstavuje tak velký přínos pro rybniční hospodářství a navíc hrozí nebezpečí, že by ve vodách, kde bude vysazen, místní měkkýše zlikvidoval. Ve světě jsou s tím dost negativní zkušenosti.

Amur bílý by se dal stručně popsat jako velká ryba tvarem těla podobná tloušti, ale zbarvená jako kapr. Má širokou hlavu s nízko postavenýma očima a zvláštními ústy, která mají střední postavení a silné kožnaté pysky. Ploutve jsou dobře vyvinuté, jejich tvar a rozmístění nápadně připomíná jelece tlouště, ale naprosto tu chybí jakýkoli náznak červené barvy. Šupiny jsou veliké a lehce nazlátlé. V čistých vodách s rostoucím věkem ryby postupně tmavnou. Amur je v celosvětovém měřítku významným rybím druhem. Kromě produkce poměrně kvalitního masa se využívají i jeho biomeliorační schoponosti (vyžírá rostlinstvo). Z pohledu sportovního rybáře se jedná o atraktivní druh, kromě jiného i proto, že průměrná kusová velikost je podstatně vyšší než u většiny našich ryb.