Pstruh americký duhový

Oncorhynchus mykiss (Walbaum, 1792)

Přestože pstruh duhový je u nás všeobecně znám i rozšířen a početností převyšuje pstruha obecného, jedná se o nepůvodní druh, který k nám byl přivezen koncem 19. století - konkrétně v roce 1888 z Německa, kde už byl tou dobou chován několik let.

Pozdější dovozy ve 20. století pocházely zejména z chovů v Dánsku a jejich základem by měla být jezerní forma duháka z jezera Kamloops v Britské Kolumbii (tehdy uváděná jako Salmo gairdnerii kamloops).

Dnes se ve světě chová řada linií, které jsou dík desítkám let chovu v umělém prostředí a cílenému výběru generačních ryb už v podstatě domestikovány a podobně jako rybniční kapr se začínají vzdalovat od divokého předka, byť zatím ne tak dalece.

Divoký pstruh duhový obývá severní Tichomoří od Kalifornie přes Britskou Kolumbii a Aljašku až na Kamčatku. Vyskytuje se tu poměrně běžně a podobně jako pstruh obecný vytváří celou řadu forem (tažnou mořskou, jezerní, potoční a navíc ještě různé zeměpisné variety). Co je zajímavé, taxonomicky je pstruh duhový řazen do skupiny tichomořských lososů - do stejného rodu patří i známí pacifičtí lososi čavyča, kisuč, keta, gorbuša a nerka.

Ostatně není to zas tak zvláštní, evropský pstruh obecný a losos obecný patří také do společného rodu Salmo.

Narozdíl od ostatních tichomořských lososů je ale u pstruha duhového daleko běžnější jeho potoční a jezerní forma. Vyskytuje se v tisících řek a jezer severoamerického kontinentu, zatímco tažná mořská forma je na většině lokalit vzácnější než ostatní druhy tichomořských lososů a nikde se nevyskytuje v masovém měřítku. Do mnoha řek vplouvají za účelem výtěru jen pouhé stovky těchto nádherných ryb a jejich úlovek na udici je vysoce ceněn.

Američtí rybáři označují mořskou formu slovem "steelhead" a považují ji za mimořádně bojovnou a atraktivní rybu, s níž se dík její vzácnosti často zachází daleko šetněji než s ostatními druhy lososů a na mnoha místech je lovena pouze způsobem "chyť a pusť".

Pro chov v zajetí byly vybrány menší a barevnější formy obývající řeky a jezera. Narozdíl od evropského pstruha obecného snáší tyto ryby vyšší teplotu vody, lépe si zvykají na umělá krmiva a celkově jsou výsledky jejich chovu v akvakultuře lepší. Po sportovní i gastronomické stránce se jedná o mimořádně zajímavou rybu a proto se umělé chovy rychle šířily a následovalo i vysazování pstruha duhového do volných vod prakticky všech kontinentů. Z míst, kde byl vysazen a úspěšně se tu aklimatizoval, lze jmenovat Austrálii, Nový Zéland, Norsko, Švédsko, Argentinu, Chile, Peru, Ugandu, Keňu a řadu dalších. V některých řekách a jezerech těchto států žijí dnes pstruzi duhoví prakticky divoce a dobře tu prosperují.

Díky obrovskému areálu a množství forem byl pstruh duhový několikrát nezávisle na sobě vědecky popsán a současné vědecké jméno se obecně používá poměrně krátkou dobu. Ve starších knihách je většinou uváděn pod latinským názvem Salmo gairdnerii. Tak jako u našeho pstruha došlo i u tohoto druhu postupem času k prokřížení jednotlivých linií při odchovu násad. Čisté původní populace jsou dnes vzácné a najdeme je hlavně na odlehlých místech americké divočiny.

Rozpoznat pstruha duhového od ostatních lososovitých ryb není těžké. Jeho tělo má našedlou nebo stříbřitou barvu se vodorovným narůžovělým pruhem na bocích. Tento pruh může být velmi výrazný anebo naopak sotva znatelný a pak ryba působí stříbřitým dojmem.

Drobné tmavé tečky pokrývají celé tělo a na rozdíl od jiných salmonidů jsou ve velkém počtu jak na ocasní a hřbetní ploutvi, tak i na tukové ploutvičce. Ve zbarvení a proporcích těla jsou značné rozdíly dané lokalitou, konkrétní chovnou linií a zejména podmínkami chovu. Můžeme tak najít pstruhy štíhlé i nestvůrně zavalité, někdy jen s torzy ploutví či krátkými masivními hlavami. Intenzita zbarvení kolísá od stříbřitého až po úplně tmavé.

Chov pstruhů duhových v bazénech, rybnících i klecích ponořených ve vodě přehradních nádrží (nebo i v moři) dnes nese veškeré známky moderních hospodářských velkochovů. Ryby jsou namačkány v relativně stísněném prostoru a automaticky krmeny granulovanými krmnými směsmi. Voda je filtrována a její kvalitu hlídá často počítač. Produkce takto odchovaných ryb se pohybuje v tisících tun a pstruh duhový je možná nejvýznamnějším druhem chovaným v akvakultuře.

Dobře zvládnutá metodika chovu a dostupnost násad se projevila tím, že se dnes pstruh duhový hojně vysazuje do sportovních revírů. U nás tomu není jinak. I když se sice v některých našich řekách (např. Loučná, Metuje a řada dalších) pstruh duhový přirozeně vytírá, je drtivá většina duháků vysazena jako uměle odchované ryby v lovné velikosti.

Při vysazování ryb z umělého chovu je běžné, že jsou ryby převezeny do volných vod přímo z prostředí, kde vyrostly a jsou okamžitě loveny. Rybářům se tak dostávají do rukou pstruzi postrádající opatrnost i potravní návyky divokých ryb bezelstně chňapající po všem, co pluje kolem, navíc s nedostatečně vyvinutými ploutvemi a někdy i různými deformacemi. Není se potom co divit, že v očích některých rybářů degradují tyto produkty umělých velkochovů na "kropenaté plotice".

Je to škoda a samotní pstruzi za to nemůžou. Svůj osud si nevybrali a pokud stráví ve volných vodách nějaký čas, stávají se z nich možná obtížněji ulovitelné ryby než divoký potočák.