Základní škola Havlíčkova Borová
Podle pamětní knihy borovské fary byla v Borové škola již před rokem 1727. V roce 1785 byla na náměstíčku pod kostelem postavena nová zděná škola, kterou od svých pěti let navštěvoval také Karel Havlíček. Stará škola Havlíčkova má nyní již značně pozměněný vzhled. Na domě je pamětní deska a stojí před ním půvabná Boží muka datovaná rokem 1765. Budova dnešní základní školy stojí na borovském náměstí. Stará část byla dokončena v roce 1888, nová byla přistavěna koncem sedmdesátých let dvacátého století. Další přístavba je z roku 2004.
Věděli jste, že škola v Borové fungovala již v roce 1727? První datované zmínky jsou opravdu z roku 1727, avšak založení školy spadá zajisté do dob mnohem starších. Vyučovalo se v domku číslo III, nyní nazývaná "Stará škola". Do této školy chodil jak Karel Havlíček, tak Václav Zelený.80 let od počátku výuky v Peršíkově
Prvního srpna 1846 byla otevřena nová školní budova, ve které byly tři třídy a byt řídícího učitele. Dozor nad školami byl svěřen úřadům církevním, od roku 1869 přešla dohlídka ku školám na stát. Borovská škola patřila až do roku 1884 do školního okresu a školní radě v Polné, od 1. října 1884 náležela pod školní radu v Chotěboři. Pro velký počet žáků se roku 1887 postavila nová moderní dvoupatrová škola na náměstí.
Ve školním roce 1886/87 školu navštěvovalo 456 dětí, z toho 342 z Boroví, 62 z Horek a 43 z Peršíkova. O 70 let později, tedy po první i druhé světové válce, borovskou školu ve školním roce 1955/56 navštěvovalo 203 žáků, z toho 113 chlapců a 90 dívek. A o dalších 60 let nám počet žáků poklesl na 110.
28.9.1903 svěcení školní budovy v Železných Horkách
V den sv. Václava roku 1903 dočkali se občané posvěcení školy i v Železných Horkách. Do této doby Železné Horky náležely školou do Borové. Až v roce 1897 podali někteří občané ze Železných Horek žádost k okresní školní radě do Chotěboře za zřízení školy v Železných Horkách.
Dnes je mým velkým překvapením počet žáků: například ve školním roce 1907/08 navštěvovalo tuto školu 81 žáků, z toho 42 hochů a 39 dívek. Všichni byli národnosti české a náboženství katolického. Po první světové válce však přišel pokles žáků, ve školním roce 1924/25 bylo přijato 45 žáků, z toho 19 chlapců a 26 děvčat.
Obec Peršíkov patřila také ke školní obci Borová. Vzdálenost obce do školy polní cestou činila 3km, což se nejeví jako veliká vzdálenost. Ovšem v zimních obdobích tuto cestu provázelo mnoho překážek v podobě sněhových závějí a vánic. Nádledky vedly k častému onemocnění dětí, přičemž jsou evidovány dva případy úmrtí. To vedlo ke stavbě školní budovy v Peršíkově.
Dne 3. září roku 1937 začalo se vyučovat v nově zřízené školní budově, počet dětí školu navštěvující je 19. Prvním učitelem byl Bohumil Lukáš, který však v květnové mobilizaci roku 1938 musel narukovat. V roce 1945 se do obce Peršíkov nepřistěhoval žádný učitel a škola proto nebyla otevřena, děti tak opět začaly docházet do školy Borovské.
No a jaké neštěstí postihlo borovskou školu 10. září 1886? To vám povím příští neděli, tedy přesně 131 let poté..
Autor: Karel Kukulín